Rozhovor s Mgr. Zuzanou Ujhelyiovou, radní pro školství Prahy 11, nad projektem Rozvoj demokratické kultury na školách Prahy 11

Jste radní pro školství, nad projektem Rozvoj demokratické kultury na školách Prahy 11 máte patronát… Jak jeho základní myšlenka vznikla?

Jsem moc ráda, že projekt probíhá a že se věnuje rozvoji demokratické kultury na našich základních školách. Za zřizovatele chci podpořit myšlenku možnosti ovlivňovat chod školy zevnitř, prostřednictvím jednotlivých aktérů školního života a zvýšit tak míru jejich spokojenosti. Konkrétní podoba projektu se vyvíjela postupně, zcela jasný záměr jsem na počátku neměla. O projektu jsme informovali (zde).

Jak jste se k té myšlence dostala poprvé?

Spolupracuji již několik let s konzultantkou a koučkou Evou Růtovou, která mi pomáhá nacházet řešení otázek, u kterých váhám, nebo jsou pro mě v oblasti školství nové.

Narazily jsme na problematiku školských rad, která je pro obec, coby zřizovatele škol, velmi důležitá, ale ke které nejsou volně dostupné metodiky. Není ani moc lidí, kteří se tématu věnují. Paní Růtová mě informovala, že zná dva experty, kteří se problematikou školských rad zabývají, a upozornila mě i na to, že jeden z nich je její životní partner. Prostudovala jsem si oba profesní profily a právě jeho jsem nakonec oslovila, jestli by mi nepomohl se v tématu hlouběji zorientovat.

Tak jste se seznámila s Nikolou Křístkem?

Ano, byl ochotný se se mnou sejít a zdarma mi poskytl základní konzultaci. Mluvili jsme o tom, že změny ve školách nelze dělat ukvapeně, že i drobný posun v jedné oblasti se dotkne všech dalších procesů ve škole a vše se musí usadit. Upozornil mě i na možnost získání finančních zdrojů z dotace, kterou tehdy vyhlásil Magistrát hl. m. Prahy, a která by mohla pomoci s financováním některých změn.

O grant jste tehdy požádali. Proč jste dotaci chtěli získat jako městská část, nebylo by logičtější, aby byly příjemci samotné školy?

Ano, to se nabízí, ale v praxi to není tak snadné. Na přípravu žádosti o grant jsme měli necelý měsíc. Kdo někdy takovou žádost dával dohromady, potvrdí, že to je šibeniční termín. Navíc se blížil konec školního roku, kdy jsou školy extrémně vytížené. A uvědomme si, že školy běžně nemají expertizu ani zkušenosti s psaním takových grantů. Proto jsme na poradě ředitelů v červnu 2019 představili základní myšlenky projektu. Ředitelům společná žádost dávala smysl a my pak s jejich souhlasem požádali o grant za městskou část.

…a uspěli jste.

Ano. Měli jsme štěstí, že jsme v tu dobu už byli v kontaktu s panem Nikolou Křístkem, který potřebné zkušenosti a expertizu měl a byl ochoten žádost sestavit. Pro něj byla důležitá skutečnost, že se kvalita práce školských rad může rozvíjet plošně – v rámci celé městské části. Projevil zájem být u takového inovativního přístupu přítomen a dokonce se v žádosti zavázal, že pokud grant dostaneme, bude projektové aktivity odborně garantovat. Jeho CV bylo součástí žádosti a myslím, že je to jeden z důvodů, proč nám byla dotace nakonec přidělena.

Žádost ještě před podpisem smlouvy  důkladně projednala Komise pro školství, kulturu a národnostní menšiny. Díky jejímu jednohlasnému doporučení ji pak podpořila i Rada městské části Prahy 11. Projekt je relativně velký, celková dotace činí přes 9 milionů. Městská část do něj vložila 5 %, tedy skoro půl milionu korun. To je pro náš rozpočet docela vysoká částka, proto jsme trvali na tom, aby obsah projektových aktivit i odborná garance prošly demokratickým kolečkem na radnici.

9 milionů zní jako velký obnos peněz. Dá se z něj pořídit vše, co je pro rozvoj demokratické kultury třeba?

Zní to jako velký balík, ale my máme 9 škol a v nich stovky učitelů a vysoké tisíce dětí a rodičů. Kdybychom to rozpočítali na každou osobu, které se demokratická kultura školy týká, tak by to bylo asi na jedno velké komunitní setkání s chlebíčkem.

Projekt je navíc neinvestiční. To znamená, že všechny náklady musí být vynaložené za služby nebo mzdy, nemůžeme například pořizovat materiální vybavení a podobně. Snažím se zajistit ještě další peníze pro materiály, které jsou k realizaci aktivit na školách potřebné, jako je třeba vybavení místností pro komunitní setkávání. Školy mají i vlastní rozpočet, takže se společně snažíme projekt podporovat.

Škola není jen budova a její vybavení, je to hlavně společenství lidí, kteří spolu tráví pět dní v týdnu deset měsíců v roce. Projekt je zaměřený na lidi a také je postavený na lidech, na interních pracovnících škol i těch, kteří jim zvenčí pomáhají.

Tehdy je důležité, aby spolupracovníci byli na vysoké odborné úrovni. Zmínila jste angažmá Nikoly Křístka, který má dnes na starosti i vedení celého projektu. Jakou roli v něm hrajete Vy?

Koncentrace manažerské a odborné role nebyl náš původní záměr. Naopak jsem poptávala přes organizace, které se věnují podobným projektům, člověka, který by projekt řídil. Věděli jsme, že to bude velmi náročná mise, která vyžaduje zkušenosti s administrací většího evropského projektu i vhled do školské problematiky. Navíc jsme mohli nabídnout maximálně poloviční úvazek na dobu dvou let. Ptala jsem se i v rámci našeho projektu MAP, ale neúspěšně.

Projekt už byl v realizaci a my jsme už někoho nutně potřebovali. Proto jsme nakonec znovu oslovili Nikolu Křístka, jestli by byl ochotný garantovat i řízení projektu. Chvíli jsme čekali, jak se rozhodne, ale vyšlo to. Původně o to příliš nestál. Chtěl se věnovat čistě odborné práci, ale ta by bez projektového řízení nebyla možná. Tak na to nakonec kývl. S ohledem na charakter projektu mi přijde, že spojení odborné garance a manažerského vedení je pro městskou část ve výsledku prospěšné řešení.

Dnes se scházíme v Řídícím výboru projektu, jehož členem je také Mgr. Martin Platz, vedoucí Odboru školství a kultury. Věnujeme se zajištění součinnosti městského úřadu s projektovými aktivitami, přípravě veřejných zakázek a změnám v rozpočtu nebo harmonogramu projektu. Spolupracuji i na některých tematických výstupech, připravujeme manuál pro členy školských rad a tzv. postupy řešení situací, ve kterých se ocitají rodiče, děti i pracovníci škol. Moc mě to baví, všichni se navzájem inspirujeme a jsem si jistá, že do roka a do dne budeme mít velmi hodnotné výstupy, které ocení všichni aktéři školního života na Jedenáctce.

Má projekt nějaký přesah pro samotný úřad městské části? Nebo se odehrává jen na školách?

Snažíme se demokratické principy uplatnit i v dalších rovinách spolupráce se školami. Jako zřizovatelé například provádíme hodnocení ředitelů. Systém byl nastaven mnoho let před mým příchodem, převzala jsem jej, ale ředitelé škol s ním vyjádřili nespokojenost. Dohodli jsme se, že na úpravě metodiky se budeme podílet společně, měli jsme k tomu facilitované setkání a budeme pokračovat i v dalším školním roce.

Další oblastí jsou školské rady, které stály na začátku vzniku projektu a ke kterým se teď kruhem vracíme. Potkávají se v nich zvolení zástupci rodičů i učitelů a jmenovaní zástupci zřizovatele, tedy obce. Jejich prostřednictvím by se měla radnice podílet na správě školy. Tuto možnost Jedenáctka, jako většina dalších samospráv, plně nevyužívala. S pomocí projektu chceme zvýšit kompetence stávajících jmenovaných zástupců a připravit metodiku pro další, kteří mají zájem školám pomáhat. Jako zřizovatelé máme jen omezené možnosti, jak se na rozvoji škol podílet, proto bychom měli každou z nich využít co nejlépe. Sama se projektu účastním také jako zástupce zřizovatele ve školské radě a tu naši to skutečně, takříkajíc, zapálilo.

Jak hodnotíte dosavadní průběh?

Nejvýznamnější posun proběhl v klíčové aktivitě Evaluace, tedy posouzení kvality a hodnocení, kde proběhla vstupní evaluační kola na 8 z 9 škol a díky tomu byly identifikovány potřeby, které budou předmětem projektové podpory. V poslední škole proběhnou aktivity v následujícím období. Setkání probíhala odděleně pro jednotlivé skupiny zvlášť. Celkem proběhlo 32 online setkání v rozsahu 90 – 180 minut každé.

Další důležitou částí jsou výše zmíněné školské rady. Na 7 školách proběhlo se členy školských rad evaluační setkání (na jedné škole se setkání nepodařilo uskutečnit a jedna škola se aktivity neúčastnila).

Připravujete něco také pro veřejnost?

Samozřejmě, nechceme jen slibovat zářné zítřky, dokud za námi nebude poctivá příprava. Rodiče žáků našich škol měli možnost se zúčastnit evaluačních setkání, kde představovali svůj pohled na spolupráci se školou. Setkání vedla k řadě iniciativ, ředitelé dostali výstupní zprávu, někteří s rodiči aktivně pracují. V tom budeme pokračovat.

Nejvýznamnější mi ale připadá zvyšování efektivity školských rad. Rodiče do nich volí své zástupce, kteří mají poměrně vysoké pravomoce. Schvalují například školní řád, ve kterém je popsáno i hodnocení dětí ve škole. Mají tak možnost ovlivňovat prostředí, ve kterém se jejich děti učí. To jsem si já sama nedávno vyzkoušela a myslím, že jsme dosáhli užitečné změny. Budeme proto propagovat školské rady mezi širokou veřejností, budeme podporovat kandidáty do školských rad, aby byli na zodpovědnou funkci co nejlépe vybaveni, a budeme pomáhat stávajícím školským radám, aby pomáhaly školám v dalším rozvoji.

Na školách v dalším roce proběhne řada větších i menších iniciativ, které míří k rozvoji demokratické kultury a dobrých vztahů. O jejich průběhu a výsledcích budeme informovat prostřednictvím časopisu Klíč, webu i sociálních médií.

Díky za rozhovor.

Medailonek

Kdo je Mgr. Zuzana Ujhelyiová?

Radní pro školství MČ Praha 11 od roku 2019, členka České pirátské strany, matka 2 dětí, vystudovala geodézii a katolickou teologii, v současné době studuje předškolní a mimoškolní pedagogiku. Členka školské rady ZŠ s Rvj K Milíčovu a členka komise pro školskou infrastrukturu při MHMP.